Ministři, zástupci Prahy i vlastníci pozemků diskutovali o Nákladovém nádraží Žižkov

Na území Nákladového nádraží Žižkov by v budoucnosti měla vyrůst moderní čtvrť třetí městské části. S ministrem dopravy Pavlem Dobešem se na tom na úterním diskuzním setkání, na které je pozvala starostka Prahy 3 Vladislava Hujová, shodli zástupci městské části Praha 3, hlavního města Prahy i vlastníci pozemků.

Hlavní město Praha, městská část i vlastníci pozemků podporují prodloužení Olšanské ulice a především tramvajové tratě přes území nákladového nádraží tělesem vysloužilého vlakového koridoru až po dopravní uzel v Hostivaři. Podle ministerstva dopravy, které nebude investorem městské komunikace, může být zvýšená dopravní zátěž z tisíce nových bytů řešena jinými způsoby. Přesto se účastníci schůzky shodli na tom, že budou hledat optimální řešení z hlediska ekonomické efektivity, dopravní funkčnosti a minimalizace dopadů na životní prostředí. Vše ale závisí na  konečném rozhodnutí ministerstva kultury o památkové ochraně budovy Nákladového nádraží Žižkov.

Ministerstvo zatím řeší odvolání vlastníka území, kterým jsou České dráhy, proti památkové ochraně budovy. „Nemohu zde slibovat žádné termíny, ale budeme se snažit vydat konečné rozhodnutí v nejkratším možném termínu,“ uvedla ministryně kultury Alena Hanáková.

Na diskuzní setkání pozvala zainteresované strany starostka Prahy 3 Vladislava Hujová u příležitosti návštěvy ministryně kultury Hanákové v Praze 3. „Městská část není vlastníkem tohoto území, ani nemá ve své pravomoci tvorbu územního plánu, budoucí podoba tohoto území však výrazně ovlivní celou tvář Prahy 3. Proto jsme chtěli otevřít debatu zainteresovaných subjektů o tom, jaké jsou varianty řešení rozvoje celé lokality,“ uvedla starostka Hujová.

Podle ministra dopravy Pavla Dobeše není pravda, že všechny představy o rozvoji území Nákladového nádraží Žižkov počítají s demolicí obří budovy vysloužilého překladového nádraží. Ministr také zdůraznil, že jeho resort nebude financovat místní komunikace. „Budeme však hledat takovou míru kompromisu, abychom nezablokovali rozvoj tohoto území. Jsme připraveni diskutovat také o převedení vlastnického podílu Českých drah a.s. na hlavní město Prahu,“ dodal ministr Dobeš.

Podle prvního náměstka pražského primátora Tomáše Hudečka by takové řešení plně korespondovalo s novými záměry hlavního města. Magistrát totiž podle něj počítá s tím, že by se Praha stala u velkých rozvojových území developerem a jejich rozvoj tak přímo řídila.

Také předseda výboru pro životní prostředí zastupitelstva hlavního města Milan Urban považuje lokalitu žižkovského nádraží za území, kde by se měla v jeho rozvoji angažovat Praha. „Praha vnímá v této lokalitě jako jeden z primárních cílů řešení dopravního napojení. Celé území je obsluhováno pouze Koněvovou ulicí, proto je třeba vybudovat napojení Olšanské hromadnou i individuální dopravou v koridoru drážního tělesa na Hostivař,“ uvedl Milan Urban.

Také zástupce ředitele Útvaru rozvoje hl. města Prahy Kamil Kubiš podpořil projekt prodloužení Olšanské ulice. „Vznikne tak urbanistická osa, což je z hlediska urbanistického rozvoje lokality velmi důležité. Pokud nebude mít nová urbanistická koncepce budoucí zástavby jasnou osu, víme ze všech zkušeností, že vznikne podřadná čtvrť,“ doplnil architekt.

Podle předsedy pražského výboru pro dopravu Jiřího Nouzy přinese rozvoj v lokalitách žižkovského nádraží, Vackova a Třebešína vedle potřeb nových obyvatel i následnou dopravu, která vyžaduje vznik nové tangenty. Naopak poradce ministra Dobeše Jan Fiedler uvedl, že hustota dopravy na Koněvově ulici a Vinohradské třídě je naprosto vyhovující a obě ulice snesou další dopravní zátěž.

Podle zástupců developerských společností angažovaných na žižkovském nákladovém nádraží také jejich plány vycházejí z urbanistické koncepce, kdy bude Olšanská ulice prodloužena. „Vycházíme z dlouhodobého  zadání, změna  by znamenala začít se všemi pracemi znovu,“ řekl Luděk Sekyra, předseda představenstva Sekyra Group. Britský investor, který vlastní severní část území, konstatoval, že do svých plánů na nákladovém nádraží investoval asi tři čtvrtě miliardy korun. „V případě, že by byla tato investice ohrožena změnami plánů, museli bychom zvážit ochranu našich zájmů vůči České republice prostřednictvím mezinárodní arbitráže na ochranu investic,“ uvedl předseda představenstva CCZ Jonathan Wilkinson.

Samotné nádražní budovy se jednání dotklo jen okrajově, protože stále nepadlo konečné rozhodnutí ministerstva kultury o osudu tohoto obřího betonového kolosu v centru Prahy 3.

Architekt Ivan Vavřík informoval, že jen nezbytné opravy zchátralého kolosu, který je největší stavbou svého druhu ve střední Evropě, by se pohybovaly okolo 5 miliard korun. Podle Luďka Sekyry ukazují zahraniční zkušenosti, že přeměna obdobných průmyslových staveb v západní Evropě přišla veřejné rozpočty na desítky miliard korun. Právě situace, kdy ani vlastník budovy, kterým jsou České dráhy a.s., ale ani státní rozpočet nedisponují zdroji na takovouto investici, vyvolává obavy žižkovské radnice z důsledků, které by chátrající nevyužitý objekt s památkovou ochranou přinesl svému okolí.  

„Je tu stále možnost částečné demolice s ponecháním jižního křídla objektu nádraží a části ocelových dopravních věží,"řekl ředitel pro development Sekyra Group Leoš Andrle.

„Já osobně si myslím, že by bylo záhodno i s ohledem na zkušenosti z Evropy nějakým způsobem umožnit zásah do té budovy,“ dodal ministr dopravy Pavel Dobeš.

Účastníci pracovní schůzky se nakonec shodli na tom, že podporují řešení, kdy na území Nákladového nádraží Žižkov vznikne nová městská čtvrť a budou společně hledat racionální dopravní řešení v této lokalitě.