Kryštof Brůha: Má tvorba často zahrnuje experiment

V žižkovské Galerii Atrium je od 14. 2. do 15. 3. otevřena první ze tří výstav vzešlých z veřejné výzvy (Open Call 2020). S autorem, který má svůj ateliér pod Žižkovskou věží, jsme při této příležitosti připravili krátký rozhovor.

bruhaJsi čerstvým laureátem Ceny Grafika roku 2019 v kategorii „počítačová grafika“. Jak vnímáš toto ocenění a jakou roli hraje médium grafiky v celku tvé práce?
Soutěž Grafika Roku na mě působí svěžím dojmem, který má zároveň vážnost prestižní ceny. Za to zajisté může pestré složení komise, ale i přítomnost studentské ceny a kategorie za speciální techniky. Divák se tak nesetkává pouze s tradičními grafickými přístupy a výstava prezentující laureáty je tím rozmanitější.

Má tvorba často zahrnuje experiment a vytváření unikátních technických řešení. Proto i výstup z ní bývá často generický a pomíjivý. Medium grafiky my dovoluje zaostření jevu, který pozoruji. Umožňuje mi tak předkládat divákovy ucelený obraz na danou problematiku.

Zároveň jsi vyhrál první z výstavních termínů Open Callu 2020, které vyhlásila v loňském roce Galerie Atrium. Co chystáš pro prostory žižkovského Atria?
bruha 3
Právě připravuji instalaci s názvem RESONARE DE INTER SOLARIS. Instalace navazuje na předchozí akce kinetické sochy Inter Solaris. Ta v minulosti putovala po různých lokacích a pomocí slunečního paprsku přetavovala horniny. Akce Inter Solaris měly za cíl záznam okamžiku, který se díky přetavení zapsal do horniny. Hornina zde kromě média sloužila i jako přítomnost místa, kde se akce odehrála. Inter Solaris však prochází další transformací, jeho díly jsou rozloženy a postaveny do jiných konstelací. Neviditelná geometrie magnetických siločar, se kterými socha pracuje, zde funguje jako spojovací prvek, díky kterému spolu jednotlivé komponenty komunikují. Hlavním artefaktem, kterým původně byla hornina přetavená slunečním paprskem, je zde série kreseb vzniklá činností robotického ramena. Tato procesuální reprodukce hornin naznačuje jejich další, postupující analýzu a vytváří tak relikt uplynulých akcí kinetické sochy Inter Solaris.

Připravuješ v Atriu také nějaký doprovodný program?
Ano, doprovodný program s názvem Intra Fluidum, který se bude odehrávat v kapli Atria 20. února od 18:00 hodin. Bude představovat audiovizuální performanci, která navazuje na podstatu kinetické sochy Inter Solaris pracující s místem, kde se nachází. Předmětem Intra Fluidum je v tomto případě nikoliv hornina, jako na výstavě, ale voda, která je odebrána v bezprostředním okolí galerie. Intra Fluidum ukazuje, co tento konkrétní zvýznamněný element skrývá, a propojuje tak realitu mikrosvěta s tou naší.

Kdybys mohl na závěr shrnout v několika větách, čím se jako konceptuální autor kontinuálně zabýváš?
Signifikantním znakem mé tvorby je zkoumání jevů, které nám jsou běžně skryty. Ty pomocí mnou vytvořených aparátů pak předkládám divákovi v pozorovatelné formě. Objekty vytvořené za tímto účelem se tak stávají nedílnou součástí díla stejně jako děj, který zobrazují.

Kryštof Brůha (1990) absolvoval v letech 2013-2019 Akademii výtvarných umění v Praze (ateliér Nová média I, Škola Tomáše Svobody). V roce 2014 prošel stáží na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a v letech 2016-2017 stáží na Indonesian Institute of the Art v Yogyakartě (Indonésie). V roce 2018 absolvoval rezidenční pobyt v Egon Schiele Art Centru v Českém Krumlově. Vystavuje od roku 2014. V roce 2018 představil na Mezinárodním festivalu dokumentárního filmu Ji.hlava v Jihlavě svůj studentský krátkometrážní experimentální film Prolog k Signum Supra. V roce 2020 obdržel Cenu Grafika roku 2019 v kategorii „počítačová“, respektive „experimentální grafika“. Žije a pracuje v Praze na Žižkově.

text: Petr Vaňous

Kryštof Brůha / RESONARE DE INTER SOLARIS
Galerie Atrium, Čajkovského 12, Praha 3 – Žižkov
Kurátor: Petr Vaňous
Pořádá: Za Trojku, příspěvková organizace