František Prášek – zapsán 21. 11. 2012

Narozen v roce 1936.

„Důležité je nebýt ve stáří sám,“ říká František Prášek, nově zapsaný do Knihy cti

Dobrovolník roku 2011, František Prášek, zasvětil život vedle svého povolání projektanta hlavně práci s dětmi, trenérské činnosti a později také práci se seniory v turistickém oddíle při Základní organizaci Svazu důchodců Praha 3. Aby se v důchodu nenudil, už šestý rok je jejím předsedou. Vedle toho je také místopředsedou Svazu důchodců ČR. Od 21. listopadu je zapsán do Knihy cti.

Není ale téměř dne, aby nebyl k zastižení v ústředí Svazu důchodců ČR nebo na některé z mnoha pracovních schůzek. „Ty chodíš do práce? Ještě teď, když už jsi byl léta doma?“ diví se prý mnozí a nevěří, že všechnu práci pro důchodce vykonává zadarmo. Při práci pro nejlepší pražskou základní organizaci jsou mu odměnou vedle radosti z práce a setkávání každoroční ocenění, která dostávají.

Rodák z jižních Čech František Prášek bydlí na Žižkově rovných padesát let. Po celý život jej provází pohyb, sport a práce s dětmi, se kterými jezdil po dlouhá léta na skautské a dětské tábory. Ještě dnes, ve věku 76 let, vyjíždí každý pátek spolu se skupinou seniorů na výlet mimo Prahu, při kterém všichni nachodí deset až patnáct kilometrů. „Zájem je velký, i když to chvíli trvalo, než jsem je přesvědčil. Dnes už ho vedu dvanáctý rok,“ říká. Je pro něj nemyslitelné, že by některý den zůstal jen tak doma, díval se na nekonečné seriály a nudil se. „Chtěl jsem rozpohybovat hlavně seniory. Naším heslem je nebýt sám. Zarazí nás jen extrémní teploty, jinak jdeme za každého počasí,“ doplňuje předseda, který má pro své turisty připraveno přes 70 tras na výlety.

A životní filozofie Františka Práška? Inspiraci našel už v mládí v Knize lesní moudrosti Ernesta Thompson Setona. „Protože jsem poznal trýzeň žízně, snažil jsem se vyhloubit studnu, aby i jiní z ní mohli pít.“ Tímhle heslem se snažil řídit se celý život. „Do jaké míry se mi to povedlo, to musí posoudit jiní,“ uzavírá.