Do Knihy cti byla zapsaná in memoriam Olga Fierzová

Do Knihy cti, kam žižkovská radnice zapisuje významné osobnosti, které významně působily na území Prahy 3, přibylo 17. května in memoriam jméno Olgy Fierzové, blízké spolupracovnice Přemysla Pittra.

005„Život a dílo Olgy Fierzové si zasluhuje obrovské uznání. Společně s Přemyslem Pittrem umožnili z Milíčova domu udělat útočiště pronásledovaných židovských rodin, a to v době 2. světové války, kdy taková činnost by byla nejpřísněji a nejkrutěji potrestána,“ uvedla starostka Vladislava Hujová.004

Slavnostního aktu se zúčastnili také zástupci starostky Jan Materna, Lucie Vítkovská nebo Alexander Bellu. Na Přemysla Pittra a Olgu Fierzovou zavzpomínala Blanka Sedláčková, která před 70 lety navštěvovala Milíčův dům, nebo další hosté jako Ing, Titus Zelený, člen švýcarského spolku Milidu, PhDr. Lenka Lajsková z Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského,  Mgr. Monika Granja - ředitelka Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové,  Irena Šatavová - redaktorka Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové a Mgr. Marta Vrabcová – bývalá dlouholetá ředitelka Milíčova domu.

003Olga Fierzová se narodila ve švýcarském městě Badenu. Vystudovala Pedagogický institut Jana Jacquesa Rousseaua a při studiu pracovala jako učitelka francouzštiny a němčiny v anglickém dívčím penzionátu nedaleko Londýna. V roce 1926 byla pozvaná jako tlumočnice na mezinárodní tábor „Mírové školy“, kde se seznámila s Přemyslem Pittrem, a zaujala ji myšlenka vybudovat dětský domov na Žižkově – Milíčův dům. V roce 1938 přibyly k Milíčovu domu ozdravovna v Mýtě u Rokycan, kde byly umístěny děti německých i českých uprchlíků ze Sudet. Olga Fierzová a Přemysl Pitter neuznávali nařízení o izolaci židovských dětí, v obou domech poskytovali útočiště všem bez rozdílu. Později nosili rodinám židovského původu balíčky potravin a posílali je i do transportů. V roce 1945 organizují Přemysl Pitter a Olga Fierzová záchrannou „Akci zámky“, ve zkonfiskovaných zámcích umístil jak židovské děti z Terezína, tak i německé, které měly nálepku „děti nepřátel“. Za tuto činnost získal Přemysl Pitter čestný titul „Spravedlivý mezi národy“. V roce 1950 odjela do Švýcarska na pohřeb své sestry, návrat zpět jí byl totalitním režimem znemožněn. Následně pomohla zorganizovat Pittrovi útěk za hranice a spolu se starali o uprchlíky z komunistických zemí a ošetřovali nemocné. V roce 1985 obdržela za záchranu židovských dětí vyznamenání státu Izrael a roku 2000 od prezidenta Václava Havla státní vyznamenání za zásluhy o stát – Medaili Za zásluhy 1. stupně.

Foto a text: Martin Hošna

Fotogalerie