Chudý Žižkov na historických fotografiích výstavy Muzea hlavního města Prahy

Jak žili lidé bez domova v minulosti a jak žijí dnes? Unikátní expozice Chudá Praha v Muzeu hl. města Prahy zavede návštěvníky do nejchudších částí Prahy 19. a první poloviny 20. století, včetně Žižkova. Další výstava Dýmová hora ukazuje bezdomovectví v dnešním světě.

Historické fotky, na nichž živoří nejchudší z nejchudších v těch nejbídnějších podmínkách, jsou k vidění do 28. srpna v Muzeu hlavního IMG_3927města Prahy. Lepenice vyrobené z různých odpadních materiálů, maringotky, železniční vagony a další podivně stlučené kůlny ukazují život nemajetných obyvatel na periferiích Prahy. Jednou z ní byl i Žižkov, který je na fotkách vidět z pohledu Krejcárku, Židovských pecí, zaniklé Kapslovny, Olšanských hřbitovů a dalších míst. Slumy postrádaly jakoukoli infrastrukturu, kolonie neměly zpevněné cesty, elektřinu ani vodu.

IMG_3959„Domky stály na pronajatých parcelách. Jednalo se jak o pozemky města, tak soukromníků. Ti rádi parcelovali pozemky, pro které neměli jiné využití. Slatiny, kde žilo na 2200 lidí, byly na podmáčeném území, Krejcárek zase na svahu, který se špatně obdělával,“ uvedla autorka výstavy Jana Viktorínová.

Snímky dokumentují každodenní starosti chudých, zoufalou bídu, moc a bezmocIMG_3964 tehdejší státní správy. Ghetta fungovala pod názvy Josefov, Rafanda, Černá Indie, Čína nebo Vápenka. Například posledně zmiňované místo bylo nazvané podle své reálné podoby – rodiny s dětmi přežívaly ve starých pecích na pálení vápna.

IMG_3969V muzeu najdou do 31. 12. 2019 návštěvníci další výstavu nazvanou Dýmová hora, která naopak reflektuje současné bezdomovectví a s Prahou 3 má do jisté míry hodně společného. Dějištěm je komunita na Třebešíně nedaleko Nákladového nádraží Žižkov. Svůj název dostala expozice podle způsobu obživy obyvatel, tedy sběru barevných kovů a pálení izolace kabelů.

Na samotném Třebešíně se také nachází umělecké dílo v podobě mementa specifické časoprostorové praskliny města. Pomník byl zhotoven s pomocí jednoho z členů této komunity, který zde dlouhé roky pobýval a jenž je vystudovaným kameníkem. Samotné písmo na pomníku, jehož obsah je: „DÝMOVÁ HORA, BYLI JSME TADY, ŽILI JSME TADY, UŽ TADY NEJSME, SBOHEM,“ je vyplněno mědí.

text: Martin Hošna,
foto: Pavel Šmída (s povolením Muzea hlavního města Prahy na Florenci)