Goyovy Hrůzy války se vydraží v Galerii pod radnicí

Až do 24. června potrvá výstava v Galerii pod radnicí, která návštěvníky zavede do subjektivního světa malíře Francesca Goyy. Vrcholem celé expozice bude aukce, kde se celý soubor kreseb Hrůzy války vydraží.

215916_106704_IMG_7982.jpg

„Tato výstava je opravdu mimořádná a mě těší, že se naše Galerie pod radnicí těmito expozicemi dostává do pomyslné první ligy,“ uvedla starostka městské části Praha 3 Vladislava Hujová, která 7. května takto zahájila slavnostní vernisáž Goyových válečných přízraků.

215922_106705_IMG_8002.jpg

Goyovo dílo totiž bude v den své dernisáži – 24. května – dáno kompletně do aukce, a to přímo na místě v Galerii pod radnicí. Že se jedná o významnou událost, potvrdila i přítomnost španělského velvyslance Pascuala Navarro, který přislíbil, že se jeho rodná země bude snažit získat dílo slavného malíře.

215933_106706_IMG_8015.jpg

„Unikátní výstavu jednoho z nejslavnějších Goyových děl se podařilo připravit díky zapůjčení ze soukromé sbírky. Cyklus všech 80 grafických listů, které Goya vytvořil v roce 1810 jako reakci na Španělskou válku o nezávislost, je české veřejnosti představen podruhé v kompletní formě. První série tisků z Goyových rytin byla pořízena v roce 1863 až 35 let po jeho smrti, tisky vystavené v Galerii pod radnicí byly pořízeny kolem roku 1900 na ruční papír,“ vysvětlil odborník na Goyu profesor Pavel Štěpánek, který tak přiblížil výstavu v Galerii pod radnicí.

Grafický cyklus Hrůzy války vznikl v podobné době, jako Goyovy tzv. „Černé malby“. Deset let před těmito grafikami Goya realizoval podobný cyklus grafických listů nazvaných Caprichos, který zobrazuje malost a hloupost společnosti. Caprichos a Hrůzami války Goya o více než sto let předešel modernistické hnutí. Obě díla spolu úzce souvisí hořkým, ostře kritickým pohledem a stylovým zpracováním. Hrůzy války jsou ale daleko explicitnější a naturalističtější ve ztvárnění utrpení způsobeném válkou.

215863_106703_IMG_7966.jpg

Francisco Goya se narodil v roce 1746 ve Fuendetodos ve Španělsku a později žil především v Madridu. Byl dvorním malířem španělské královské rodiny, kronikářem historie, ostrým společenským kritikem a průkopníkem nových uměleckých přístupů. V tomto smyslu bývá označován za posledního ze „starých mistrů“ a prvního moderního malíře. V době Velké francouzské revoluce dosáhl vrcholu popularity, stal se dvorním malířem u královského dvora. V roce 1793 však na následky onemocnění cholerou a podle některých vědců také pod vlivem množství olova v barvách, které používal, ohluchl. Stáhnul se do ústraní do Quinta del Sordo (Domu hluchého), kde vznikala jeho společensky kritická díla Caprichos a Hrůzy války a Černé malby. Mezi jeho vůbec nejslavnější díla patří Nahá Maja (první profánní zobrazení nahé ženy v tzv. moderním západním výtvarném umění) a Oblečená Maja vytvořená v roce 1800 resp. 1803. Francisco Goya zemřel v roce 1828 ve francouzském Bordeaux.

Realizaci výstavy v žižkovské galerii si vzali na starost studenti Střední uměleckoprůmyslové školy.