Vážené dámy, vážení pánové,
druhá světová válka byla největším válečným konfliktem v dějinách lidstva. Miliony lidí padly při bojích o vlastní existenci. Celkem si konflikt vyžádal 60 milionů obětí a zapojila se do něj většina států světa. Druhou světovou válku provázely v dosud nevídané míře zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a nehumánní zacházení s válečnými zajatci. Nesmíme nikdy dopustit, aby se tak hrozný a krvavý konflikt opakoval.
To jsou zhruba slova, která každoročně pronáší v tuto dobu stovky politiků po celé Evropě. Slova, která stručně definují druhou světovou válku i postoj, který by k ní měl každý slušný člověk zaujmout. Protože tato slova zaznívají z našich úst již 65 let, mohou především mladší generaci připadat jako fráze. Jako cosi, co se stalo tak dávno, že to již ani snad není skutečností. Počty mrtvých se lety v očích řady lidí proměnily ve statistický údaj. Údaj, který, když nebudou znát, dostanou špatnou známku v dějepise. Proto je důležité, aby lidé znali historii druhé světové války. Protože jedině díky znalostem a analýze minulosti budeme moci zabránit dalším světovým konfliktům.
Proto je také nezbytné, aby především mladá generace nabyla zkušenosti s utrpením, které konflikt jako druhá světová válka přinesl. Aby si za šedesáti miliony obětí válečných hrůz dokázali představit šedesát milionů lidských osudů. Konkrétních, jedinečných osudů lidí, kteří stejně jako oni měli své sny, své plány a své lásky. Slova jako bolest nebo utrpení jsou bez kontextu jen stěží uchopitelným pojmem. Představit si jejich význam dovedeme jen v souvislosti s příběhem.
Proto městská část Praha 3 připravila k letošním oslavám ukončení bojů druhé světové války dvě akce, které si dovolím označit za výjimečné.
První z nich je akce Barikáda, která proběhne zde na Pražačce pozítří, tedy v pátek 7. května. V rámci akce uvidí návštěvníci rekonstrukci bojů Pražského povstání na vlastní oči. Na tuto vzpomínkovou událost Vás všechny zde samozřejmě co nejsrdečněji zvu.
Druhou akci, o které chci mluvit, jsme vyhlásili přesně před rokem právě zde. Jde o soutěž Dokument Praha a Pražané během druhé světové války. Jejím cílem bylo podpořit výuku moderních českých dějin, ale i vlastenecké cítění a lokální patriotismus. Zúčastnit se jí mohli žáci pátých až devátých tříd základních škol v Praze 3.
Jak název napovídá, soutěžící zpracovali dokument o události, která se odehrála v Praze během druhé světové války a pak svoji práci veřejně prezentovali. Kritériem hodnocení bylo tedy mimo posouzení práce, jejího zpracování, dodržení tématu i samotná veřejná prezentace projektu.
Do soutěže se přihlásilo 71 žáků, porota posoudila 19 prací a deset nejlepších bylo vybráno do veřejného finále, které proběhlo toto pondělí v Národním památníku na Vítkově. Musím s radostí konstatovat, že úroveň prezentovaných prací nás všechny nadchla.
Vítězství si nakonec odnesla pětice žáků ze základní školy Chelčického, jejichž práce mapuje životní osud žižkovského rodáka a poslance Rudolfa Tayerleho. Na začátku byla obyčejná pamětní deska se jménem v Radhoštské ulici, kterou si žáci vybrali jako námět, na konci obsáhlý dokument o sociálnědemokratickém poslanci, kterého umučili nacisté v koncentračním táboře.
Naším cílem bylo vtáhnout mladou generaci do osudů, které druhá světová válka ovlivnila a musím konstatovat, že žáci ze základních škol Prahy 3 tento náš záměr naplnili beze zbytku.
Za to jim patří velké uznání. Jejich zápal nám dává naději, že tato nastupující generace nepřipustí, aby se opakoval konflikt, podobný druhé světové válce. A to je naděje, o kterou jsem se s Vámi dnes zde chtěla podělit.
Děkuji za pozornost.
