Povodně a protipovodňová opatření v hlavním městě Praze

Někteří si vybaví osobně prožité katastrofální události, jiní mají před očima televizní zpravodajství a zoufalé obyvatele míst postižených nezkrotnou a ničivou silou vodního toku. Povodně. Slovo vyvolávající ve většině z nás pocit hrůzy.

105271_40258_zabrany_01Ty nejničivější v naší novodobé historii v roce 1997 na Moravě, o pět let později v Čechách. Průtok Vltavy v hl. m. Praze tehdy stoupl z běžných 100 m3/s na 5 300 m/s. Povodně v uplynulých letech sice neudeřily v takovém rozsahu jako v roce 1997 a 2002, zato častěji a se stejnou razancí. I ony za sebou zanechaly zbořené domy, někdy téměř celé vesnice a především těžce zkoušené lidské osudy.

Po katastrofálních povodních na Moravě v roce 1997, které odhalily nedostatečná protipovodňová opatření, bylo patrné, že i hl. m. Praha by v takové zkoušce neobstálo. Výstavbu protipovodňových opatření proto nebylo možné odkládat. Přelomovým rokem se v této souvislosti stal rok 1999, kdy bylo naplánováno celkem 8 etap výstavby: etapa č. 1 - Staré Město a Josefov, etapa č. 2 - Malá Strana a Kampa, etapa č. 3 - Karlín a Libeň, etapa č. 4 - Holešovice a Stromovka, etapa č. 5 - Výtoň, Podolí a Smíchov, etapa č. 6 - Zbraslav, Radotín a Velká Chuchle, etapa č. 7 - Troja a etapa č. 8 – Modřany.

Výstavba byla zahájena v centrální části Prahy, postupně přech105273_40259_zabrany_02ázela do jejích okrajových obvodů. Povodni v roce 2002 se Praha ještě ubránit nedokázala. Díky v té době již dokončené etapě č. 1 bylo ale již před zaplavením uchráněno Staré Město.

V centru Prahy jsou pro případ povodňového ohrožení využívány mobilní protipovodňové bariéry - hliníkové zábrany sestavené z jednotlivých dílců. Výška těchto bariér činí 3 metry. V některých částech Prahy jsou vybudovány protipovodňové stěny ze železobetonu, jinde můžeme vidět hráze s využitím zeminy. Kanalizační síť je pro případ ohrožení chráněna uzávěry, které zamezí proudění vody v opačném směru.

Zvláštním případem ochrany proti povodni je pražské metro, kde se využívá tlakových vrat. V případě vyhlášení 3. stupně povodňové aktivity se uzavřou stanice pražského metra Florenc, Křižíkova, Staroměstská, Malostranská a Nádraží Holešovice.

105244_40257_hrazeni_01Velkou prověrkou protipovodňových opatření v hl. městě Praze byl 30. březen 2006, kdy průtok Vltavou v Praze dosahoval 1530 m³/s. Složky integrovaného záchranného systému tehdy zajistily výstavbu zábran v celém rozsahu do té doby dokončené linie protipovodňových opatření v Praze. I přes vysoký průtok však nakonec voda dosáhla pouze k části hrazení na Kampě.

Z hlediska etap výstavby protipovodňových opatření lze konstatovat, že  tato je, s výjimkou poslední z plánovaných městských částí -  Velké Chuchle, dokončena.

A ještě několik rad závěrem. Pokud k povodni opravdu dojde, je velmi důležité dbát na celkovou hygienu. K pití či přípravě pokrmů bychom měli používat pouze pitnou balenou vodu a po každé činnosti nezapomenout na pečlivé umytí a desinfikování rukou. V zaplaveném území vždy hrozí riziko rozvoje některých chorob, např. žloutenky.

Neměli bychom také podceňovat drobné úrazy (škrábnutí atd.). Ránu je vždy potřeba pečlivě umýt nezávadnou pitnou vodou (nejlépe balenou) a vydesinfikovat. V případě většího poranění je třeba vyhledat zdravotnickou pomoc.

Jestliže jsme vyzváni k evakuaci, měli bychom dodržovat zásady pro opuštění bytu (domu), vzít si evakuační zavazadlo a včas se dostavit na určené místo. Podrobně je tato problematika řešena např. na webovém rozhraní: www.hzscr.cz (menu: ochrana obyvatelstva / evakuace) nebo www.zachranny-kruh.cz (menu: varování / evakuace).

Události posledních let nás přesvědčují, že povodně jsou i v našich zeměpisných šířkách jevem, s kterým je nutno počítat. Možná více než kdekoli jinde právě zde platí, že štěstí přeje připraveným.