Mimořádné události spojené se zimním obdobím

Nástup zimního období přináší kromě radosti milovníkům zimy a vyznavačům zimních sportů také řadu starostí a nepříjemných událostí spojených s poklesem teplot, vytápěním objektů či vznikem námraz a přívaly sněhu.

Výjezdy hasičů v tomto období souvisejí převážně s požáry spojenými s provozem kotlů centrálního vytápění a dopravními nehodami.

Zastavme se nejdříve u problematiky topné sezóny a připomeňme si v této souvislosti alespoň několik základních pravidel.

Je-li před znovuuvedením zařízení do provozu po klimaticky teplém období zanedbána pravidelná údržba (čištění u zařízení na tuhá a kapalná paliva minimálně 3x ročně, u plynových zařízení 1x ročně) a  kontrola (1x ročně), hrozí jeho uživateli kromě nebezpečí požáru i možnost otravy oxidem uhelnatým. Ta může nastat jak v případě špatně průchodného komínového tělesa, tak i poruchou samotného tepelného zdroje. Pro zvýšení bezpečnosti při užívaní těchto zařízení doporučujeme instalaci detektorů oxidu uhelnatého. Podrobně rozpracovává danou problematiku  nařízení vlády číslo 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.

Také pro snížení možnosti vzniku dopravní nehody v zimním období  je důležité dodržování určitých pravidel. Na co bychom tedy neměli zapomínat? Např. na to, že malé průzory v čelním skle nejsou pro bezpečný výhled z vozu zdaleka dostačující. Obětování minuty navíc a odstranění sněhu nebo námrazy ze všech oken po celé jejich ploše se jistě vyplatí. Nezapomeňme také na novelu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, zákon č. 133/2011 Sb., v souvislosti s povinností používat v období od 1. listopadu do 31. března zimní pneumatiky. A také na to, že pro jízdu na sněhu bychom je měli hustit o ca 20 kPa více než v létě. S tvorbou náledí je třeba nejčastěji počítat na mostech, v lesních úsecích a ve vyjetých podélných stopách. Odstup mezi vozidly je důležité udržovat větší než na suché vozovce. Minimálně tolik metrů, kolik činí polovina naší rychlosti v km. Mějme také na paměti, že  vytápění vozu a vytvářené teplo přispívá k větší únavě a ospalosti, proto je nutný pravidelný přísun čerstvého vzduchu.

A jak se zachovat, pokud k dopravní nehodě přece jen dojde? Vždy se nejdříve snažte uklidnit sebe i zúčastněné osoby. Zhodnoťte situaci. Při všech následných krocích dbejte na vlastní bezpečnost. Vypněte motor havarovaného vozu a zajistěte ho proti pohybu ruční brzdou či zablokováním kol. Označte místo nehody výstražným trojúhelníkem a zajistěte dostatečnou signalizaci (výstražné osvětlení vozu, reflexní vesty apod.). Zjistěte, kolik je na místě zraněných. Orientačně posuďte stav zraněných v tomto pořadí: 1. stav vědomí, 2. dýchání, 3. rozsah krvácení a další poranění.Zajistěte zavolání odborné lékařské pomoci na telefonní lince 155 a řiďte se pokyny operátora. Pokud je to možné, pomozte účastníkům opustit místo nehody a dostat se na bezpečné místo.

Nezřídka při dopravní nehodě zachvátí vozidlo požár. Počínající malý požár se pokuste uhasit ručním hasicím přístrojem nebo hasicím sprejem, který by neměl chybět ve výbavě žádného vozu. Po uhašení oznamte požár vozidla na telefonní tísňové lince 150. V případě, že nejste schopni požár uhasit sami, opusťte vozidlo a ihned volejte linku 150.

Závěrem ještě několik slov k častým dotazům občanů v souvislosti s odklízením a nebezpečím pádu sněhu a ledu ze střech.

Za bezpečný provoz staveb, tedy i za bezpečný stav a údržbu střech, zodpovídají výhradně majitelé těchto objektů. Ti mají zákonnou povinnost starat se o svůj majetek tak, aby neohrozili zdraví, životy a majetek dalších osob. Měli by tedy i průběžně odstraňovat sníh a led ze střech, aby nebyla střešní konstrukce nadměrně zatížena a nebyli ohroženi kolemjdoucí lidé nebo majetek. Příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR sníh ze střech neodklízejí, je odpovědností majitelů, aby si na tuto službu včas objednali soukromou firmu, či se obrátili na technické služby popř. představitele své obce. Profesionální hasiči jsou určeni k záchranné činnosti a zasahují pouze v případě, kdy jsou bezprostředně ohroženy životy, zdraví popř. majetek občanů. Hasiči ale mohou pomoci v místech s větším pohybem osob (např. centra měst), na školách nebo zdravotnických zařízeních.