Bezpečné prázdniny

Milí čtenáři, s blížícím se časem prázdnin dospěl ke svému závěru seriál, v kterém jsme se vám snažili v průběhu jednotlivých ročních období přinést informace a zejména rady z oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Naše poslední dva články, Bezpečné prázdniny a Bezpečná dovolená, budeme věnovat tématu bezpečnostních rizik, která s sebou přináší nástup teplého počasí v jarním a především letním období, doba dovolených a prázdnin spojená často s činnostmi vedoucími ke vzniku požárů, ale také úrazů, utonutí apod.

118932_46534_pad_osoby_ze_skaly

Zmíníme se rovněž o rizicích spojených se zahraničními dovolenými v seizmicky neklidných oblastech (nebezpečí zemětřesení, tsunami ...) a zcela na závěr si zopakujeme i několik základních pravidel, na která bychom neměli zapomenout při odjezdu na dovolenou.

Dnešní téma zahájíme pravidly platnými pro rozdělávání ohňů v přírodě. Zde mějme na paměti tyto zásady:

Lesní požár

 

 

 

  • pečlivě zvážíme výběr místa (dostatek vody pro následné uhašení; nevhodné v blízkosti stohů slámy, dozrávajícího obilí, strnišť a sen, ve vysoké trávě apod.)
  • oheň nesmíme rozdělávat v lese (s výjimkou míst ve vyhrazeném tábořišti)
  • vzdálenost ohniště od lesního pozemku musí být nejméně 50 m
  • oheň nerozděláváme při extrémním počasí (silný vítr, extrémní sucho)
  • ohniště izolujeme od okolního prostředí (vyhloubením prohlubně, kameny nebo pískem)
  • nerozděláváme zbytečně velký oheň s vysokými plameny; k jeho rozhoření nepoužíváme nikdy takové hořlavé látky, jako jsou benzín, nafta apod.
  • sedíme vždy v bezpečné vzdálenosti od ohniště, oheň nikdy nepřeskakujeme (nebezpečí vznícení šatů a popálení)
  • ohniště nepřetržitě střežíme a opouštíme až po úplném vyhasnutí ohně (zalijeme vodou nebo zasypeme zeminou); přesvědčíme se, že nehrozí jeho samovolné vznícení (při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladná)

V případě, že dojde k popálení (I.stupně), zraněné místo chladíme vodou (nejlépe tekoucí, nebo chladivé obklady) do odeznění bolesti, neobvazujeme a neošetřujeme žádnými mastmi, tuky, zásypy.

Horké letní dny bývají často doprovázeny bouřkami. Pokud nás bouřka opravdu zastihne:

  • přerušíme právě vykonávanou činnost a vyhledáme spolehlivý úkryt
  • ve městě se snažíme ukrýt nejlépe ve velkých budovách s ocelovou či železobetonovou konstrukcí a ve stavbách s hromosvodem
  • uvnitř budov se zdržujeme na suchém místě, dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu; zavřeme okna, vypneme televizor, PC a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka
  • v přírodě nezůstáváme na kopcích a holých pláních, neschováváme se pod osamělými stromy či převisy nízkých skal; na otevřeném prostranství se snažíme přečkat bouři v podřepu s nohama u sebe

Při zasažení osoby bleskem voláme vždy zdravotnickou záchrannou službu (155) a do jejího příjezdu se snažíme poskytnout první pomoc:

  • zkontrolujeme stav vědomí – pokud postižený nereaguje (na oslovení, zatřesení), zakloníme mu hlavu a zdvihneme bradu (uvolníme tak dýchací cesty)
  • pokud postižený dýchá normálně, pravidelně, ponecháme ho v poloze, v které se nachází
  • pokud postižený nedýchá nebo nedýchá normálně, zahájíme resuscitaci -
    - stlačováním hrudníku - uprostřed hrudníku do hloubky 5 – 6 cm, 100x za minutu
  • zajistíme tepelný komfort

Také při koupání bychom neměli podceňovat možná nebezpečí:

  • před vstupem do vody se osmělíme, náhlé ochlazení organismu může vést ke kolapsu a utonutí
  • nikdy neskáčeme do neznámých vod, hrozí poranění páteře, které může vést k ochrnutí nebo smrti; pozor též na jezy, pod kterými se tvoří víry
  • nepřeceňujeme své síly; také svalová křeč může postihnout každého
  • dáváme pozor na lodě a vodní skútry, neplaveme v jejich dráze
  • nezapomeneme také na to, že alkohol ke koupání nepatří

Staneme-li se svědky tonutí, poskytneme postiženému po vytažení na břeh do příjezdu zdravotnické záchranné služby první pomoc:

  • pokud postižený reaguje (na oslovení, zatřesení), sledujeme nadále jeho stav a bráníme podchlazení (izolační podložka, deka, izotermická fólie)
  • pokud postižený nereaguje, zakloníme mu hlavu a zdvihneme bradu (uvolníme tak dýchací cesty) a zkontrolujeme dýchání
  • v případě, že postižený normálně pravidelně dýchá, uložíme ho do polohy na boku a bráníme podchlazení
  • pokud postižený nedýchá nebo nedýchá normálně, zahájíme resuscitaci -
    - 5 umělými vdechy a dále pokračujeme v poměru 30 stlačení hrudníku: 2 vdechy při frekvenci stlačování 100x za minutu

Více informací k první pomoci např. na webových stránkách www.zachranny-kruh.cz (menu: pomoc – záchrana života), www.zpmvcr.cz (menu:pojištěnci/průvodce preventivní péčí ZP MV/první pomoc).

Teplé letní počasí a prázdninové volno vyzývá především děti kromě koupání také k provozování nejrůznějších venkovních aktivit. Mnoho z nich končí často úrazem. Typicky letními úrazy jsou především u menších dětí pády z prolézaček, u větších dominují pády z kola. V posledních letech přibyly také úrazy z jízdy na kolečkových bruslích a po pádu z koně. K našemu pravidelnému závěru se rčením „štěstí přeje připraveným“ dnes proto ještě přidáváme, že „opatrnosti nikdy nezbývá“.