Už podruhé jsme uctili Památný den romského holocaustu

Na několika místech Prahy 3 vlála v úterý 2. srpna romská vlajka – na budově žižkovské radnice, na Ústředí Českobratrské církve evangelické a na Žižkově sboru Československé církve husitské. Uctili jsme tak památku obětí romského holocaustu. 2. srpen je totiž Památným dnem romského holocaustu.

Tento den si celý svět připomene přesně 73 let od hromadné likvidace tzv. cikánského rodinného tábora ve vyhlazovacím koncentračním IMG_0411 táboře Auschwitz-Birkenau. Během jediné noci z 2. na 3. srpna 1944 tu bylo v plynových komorách zavražděno a následně spáleno téměř tři tisíce romských mužů, žen a dětí z nejrůznějších zemí Evropy včetně tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. Jednalo se většinou o ženy, děti, nemocné a staré lidi. Celkově bylo do Osvětimi deportováno 23 tisíc Romů a Sintů, z nichž 20 tisíc tam bylo zavražděno.

Datum 2. srpna bylo vyhlášeno Dnem romského holocaustu na evropské i mezinárodní úrovni a např. v Polsku a Maďarsku významným státním dnem.

Akci, jejíž první ročník proběhl loni, pořádal Institut Terezínské iniciativy, Konexe a Českobratrská církev evangelická za finanční podpory Nadace Židovské obce v Praze v budově Žižkova sboru Československé církve husitské na pražském Žižkově a přednášku s titulem Likvidace tzv. cikánského tábora v KT Auschwitz-Birkenau 2. srpna 1944, historie a připomínání přednesl historik Institutu Terezínské iniciativy Michal Schuster.

Přednášce předcházela krátká tisková konference zúčastněných představitelů institucí podílejících se na pořádání této připomínkové akce.

Romský holocaust IITereza Štěpková, ředitelka Institutu Terezínské iniciativy řekla: „My jsme byli moc rádi, že jsme byli osloveni ze strany Židovské obce v Praze ke spolupráci na organizování těch akcí, které v Praze probíhají dnes 2. srpna. A připojujeme se k tomu proto, že téma připomínky obětí holocaustu je jednou z našich hlavních činností, kterým se věnujeme už 20 let. A v posledních třech letech se snažíme odkaz a zkušenosti, které máme s dokumentací a výzkumem o obětech šoa v českých zemích analyzovat v celoevropském kontextu, pracovat s ním v tematice připomínání a výzkumu obětí romského holocaustu. Protože společenská situace, a také dluh vůči tomu tématu, který cítíme, nám připadá důležitý – chceme spolupracovat a přispět k tomu, aby se téma romského holocaustu více dostalo do povědomí široké veřejnosti.“

O romském holocaustu se dlouhá léta příliš nemluvilo a přesné informace často neměli ani sami Romové. Lety u Písku jsou dodnes sporným bodem připomínání romského holocaustu. Tedy především vepřín, který stojí na místě bývalého tábora. Ministr kultury Daniel Herman v minulosti uvedl, že vláda je blízko k dohodě o odkoupení vepřína a on sám věří tomu, že se záležitost podaří vyřešit do konce volebního období. I tato problematika se zde mnohostranně probírala.

Kulturní program pak zahájilo tanečně hudební vystoupení skupiny Romano Dživipen z Králova Dvora u Berouna a večer vyvrcholil koncertem akordeonisty a zpěváka Maria Bihariho a kytaristy a zpěváka Petra Horváta.

                                                                                                                                                                                                      Jan Dvořák

                                                                                                                                                                   Foto: Radko Šťastný, Pavel Šmída

 

Tiskové konference se zúčastnili (zleva):

Tereza Štěpková, ředitelka Institutu Terezínské iniciativy; Martin Chadima, farář Církve československé husitské a středoškolský učitel; Šimon Krýsl, Židovská obec v Praze; David Gregor, zástupce starostky MČ Praha 3; Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí; Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu; Jozef Miker, Konexe; Michal Schuster, historik, Institut Terezínské iniciativy a Jana Vondrová, mluvčí, Českobratrská církev evangelická.

 

Fotogalerie