„Svoje narozeniny slavím hned dvakrát,“ říká stoletý Josef Načeradský

Válečný veterán nadporučík v.v. a bývalý učitel na školách v Praze 3 Josef Načeradský oslavil v pátek 22. března sté narozeniny. V pondělí 6. května mu v Obřadní síni žižkovské radnice popřáli společně s jeho bývalými žáky a kolegy také zástupkyně starostky Miroslava Oubrechtová a vedoucí odboru školství Přemysl Hrabě.

 

168008_70047_IMG_3334.jpg

„Já za to nemůžu, to se někde nahoře pokazil počítač,“ odpovídal Josef Načeradský s úsměvem na otázku, čím to je, že se v tak skvělé formě dožívá tak úctyhodného věku.

Josef Načeradský v době okupace působil v domácím odboji - byl členem protifašistické odbojové skupiny, která spolupracovala s partyzány. Po zatčení jednoho z jejích příslušníků se po nějakou dobu skrýval, gestapo ho ale objevilo a uvěznilo. Byl několik týdnů ostře vyslýchán a poté odtransportován do Malé pevnosti Terezín. „Měl jsem označení XYZ, což znamenalo, že mne mají zlikvidovat ještě před koncem války,“ vysvětluje Josef Načeradský.  „Společně s dalšími členy odbojové skupiny jsem měl být popraven na začátku května. Poprava byla stanovena na 5. května 1945 na šestnáctou hodinu,“ dodává. „Ve čtrnáct hodin 5. května ale Němci z Terezína uprchli, a mne smrt minula o pouhé dvě hodiny,“ objasňuje Josef Načeradský důvod, proč slaví dvoje narozeniny.

Po skončení války odmítl vstoupit do komunistické strany. Od května 1945 do září 1945 pracoval v armádě ve funkci důstojníka protišpionážního oddělení armádního sboru v Hradci Králové. V září 1945 odešel do civilu a pracoval jako učitel matematiky, tělesné a branné výchovy. Čtvrt století působil na Základní škole Jaroslava Seiferta ve Vlkově ulici, ale žáci ho znají také ze škol na Havlíčkově a Kostnickém náměstí. Opomenout nelze ani jeho metodickou činnost, kdy pracoval jako metodik tělesné a branné výchovy. I po odchodu do důchodu byl stále činný a učil na škole pro žáky se zdravotním hendikepem v Praze 8. V současné době žije v domově pro seniory v Praze 10.