Charakter Parukářky musí být zachován

Jedním z parků, kam se vydávám často na procházky, je vrch svatého Kříže, kterému se lidově od nepaměti říká Parukářka. Nádherná, a do jisté míry nedotčená příroda láká Žižkováky i Pražany, aby se pokochali, zrelaxovali i zasportovali uprostřed podmanivé fauny, která má neskutečné kouzlo právě v tom, že Parukářka není parkem v tom pravém slova smyslu. Záměrná neupravenost dělá z území zajímavou alternativu k pražským parkům. Není to pouze tím, že je zde krásná vegetace, nádherný výhled na Prahu a klidné prostředí. Parukářka funguje jako místo k neformálnímu setkávání a  navazování sousedských vztahů, což dělá právě Žižkov Žižkovem.

Proto usiluji o to, aby  Parukářka byla zachovaná i pro budoucí generace a byl schválen koncept úprav na několik desetiletí s cílem zamezit necitlivým úpravám a  zachování přírodního  charakter parku. I o tom byla debata o studii „Vrch sv. Kříže – problémy daného území a možnosti řešení“ v hotelu Olšanka na začátku května. Původní holý vrch se zemědělskou usedlostí prošel v historii mnoha změnami, nijak se na něm negativně nepodepsaly rozvoj průmyslu nebo výstavba Žižkova. Ba právě naopak se z vrchu stala skrytá „přírodní rezervace“, kde se tolik neinvestovalo. Jsem toho názoru, že je nutné zachovat si střízlivý pohled na budoucí podobu parku a pevně věřím, že zdravý rozum a odpovědnost k zachování autentického přírodního parku Parukářka vyhraje nad politickou hrou a taktizováním.

Vladislava Hujová, starostka