Vladimír NEFF – spisovatel, překladatel, scénárista

* 13. června 1909, Praha – † 2. července 1983, Praha

Vladimír Neff pocházel z bohaté podnikatelské rodiny. Jeho otec obchodoval s kuchyňským zbožím a vlastnil velké prodejny v Praze na Příkopech a ze syna chtěl mít také obchodníka.

Mladý Vladimír, jehož největší zálibou byla četba, navštěvoval v letech 1921 až 1925 reálné gymnázium v Truhlářské ulici, obchodní akademii v Resslově ulici a poté až do roku 1928 francouzskou obchodní akademii v Ženevě. Po studiích pracoval ve skladu porcelánu ve Vídni a v roce 1929 jako dobrovolník v obchodním domě v Brémách. Po návratu nastoupil do rodinného podniku.

Obchod ho však příliš nezajímal a po vojenské službě se už do firmy nevrátil. Díky jazykovým znalostem začal pracovat od roku 1935 jako cizojazyčný lektor v nakladatelství Melantrich. Už za čtyři roky se začal psaním živit. Jeho oborem v tu dobu byla detektivní parodie a částečně politická satira. Za okupace pracoval na popularizačně vědeckém slovníku dějin filosofie Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias, jenž pak vyšel těsně před komunistickým převratem roku 1948.

První výrazný úspěch u veřejnosti zaznamenal s psychologickým románem Třináctá komnata z roku 1944, který zrežíroval Otakar Vávra a následně novelou Marie a zahradník. Po válce byl v roce 1950 krátce zaměstnán na Barrandově jako scénárista. Jeho vrcholnými díly pak jsou historické romány, především pentalogie Sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova, Královský vozataj a trilogie Královny nemají nohy, Prsten Borgiů a Krásná čarodějka. Celkem napsal na čtyři desítky knih a zařadil se tak mezi nejplodnější české prozaiky 20. století. Některá jeho díla byla i zfilmována. Je známý jako autor parodií na detektivky, psychologických studií měšťácké malosti, pseudohistorických románů a dobrodružných příběhů a také jako kronikář života podnikatelské třídy. Zachytil rozpad hodnot měšťanského světa a propojil jej s dokonalou kresbou prostředí. Byl výjimečným vypravěčem, fabulátorem s notnou dávkou ironie. Počtem vydávaných děl je srovnatelný například s Karlem Čapkem. Zfilmovány byly například také Sňatky z rozumu, které v roce 1968 natočil jako seriál pro Československou televizi režisér František Filip.

Vladimír Neff také překládal, a to z francouzštiny, němčiny a ruštiny. Psal rovněž filmové scénáře (např. Tajemství krve nebo Minulost Jany Kosinové).

Při práci na dramatech a překladech z francouzštiny, němčiny a ruštiny mu pomáhala i manželka, herečka Osvobozeného divadla Vlasta Petrovičová. S výjimkou let 1946 až 1953, kdy bydlel na Slapech, strávil celý život v Praze.

Jeho syn Ondřej Neff je známým spisovatelem sci-fi a novinářem. Vladimír Neff je pohřben na Vyšehradě.

Do Knihy cti byl zapsán in memoriam za významnou uměleckou a tvůrčí činnost.

Ocenění:

  • 1968 – titul zasloužilý umělec
  • 1979 – titul národní umělec

Citáty:

„Srdce lidí si nenakloníme velkými činy, jež uvádějí v rozpaky, nýbrž drobnými pozornostmi, jež dojímají nebo překvapují.“

„Pravda je to, co říkají bohatí a mocní.“

 „Postav trpaslíka na židli, a nebude o nic větší; nanejvýš dostane závrať.“