Pomníky

Franta Sauer a další Žižkováci po vyhlášení republiky v listopadu 1918 na Staroměstském náměstí strhli „mariánský“ sloup – symbol vítězství spojenců, katolické církve a  císařského rodu Habsburků, jejich netolerance a útisku českých poddaných. Pomníkem se stal čin, na který se nezapomnělo. Pražské zastupitelstvo v září svým rozhodnutím se přihlásilo k české státnosti a jeho republikovému zřízení a k názorové toleranci. 

V Praze 3 máme pomníky a pamětní desky, o  které bychom se měli zajímat. Škoda těch, které zmizely při opravách fasád, a  také že za  poslední čtvrtstoletí nových přibylo jen ně- kolik, ač mnoho významných osobností v naší městské části žilo a pracovalo. A prospělo by v  ulicích a  na  náměstích mít informační tabule o  životě osobnosti nebo o  bývalé usedlosti, po níž má místo jméno. Ale jsou i zajímavé stavby, kde by bylo dobré sdělit návštěvníkům, kdo je postavil a pro jaký účel je postavil. Příznivce fotbalové Viktorky by mohla zajímat informace o její historii před vstupem na stadion. V září po sto dvacáté první doběhli běžci z Běchovic na Žižkov. Stálo by to za trvalou připomínku běžeckého závodu, nejstaršího v  Evropě, v cíli u Pražačky. Naše největší náměstí je pojmenováno po významném českém králi. Ale na náměstí v parku, který chceme obnovit, někdo chybí. Podobně nedaleko na dalším náměstí chybí připomínka na  skladatele české hymny. Proto navrhuji vypsat soutěže na  sochy Jiřího z Poděbrad, Františka Jana Škroupa a běchovického běhu. 

Pavel Ambrož
zastupitel za KSČM